Vývoj letošních výdajů na nákup polovodičů
Co lze odvodit z prognózy výdajů na polovodiče pro letošní rok? Minimálně to, že se bude prodejům elektroniky dařit. Později se nejspíše dostaneme i k tomu, komu. Výzkumníci společnosti iSuppli, od nichž informace vzešly, sice neodhalují detaily ze své kuchyně metodických přístupů, ale lze předpokládat, že jistou míru participace od odběratelů polovodičů vyžadovali. Po výsledkovém útlumu loňského roku si letos producenti čipů připíší dvojciferný nárůst tržeb. Výrobci kategorie OEM navýší nákupy polovodičů meziročně o 13 % na 177,9 miliardy dolarů. Poskytovatelé výrobních služeb v elektronice (tzv. EMS, kteří vyrábějí komponenty pro OEM) pořídí čipy za 37,7 miliardy dolarů, tj. o 15,1 % více než vloni. Pokud producenti počítačové a spotřební elektroniky (a mnohých jiných elektronik) seznámili analytiky se svými nákupními plány pro křemíkové součástky, potom se lze domnívat, že disponují i odpovídajícími plány odbytu. Největším odběratelem polovodičů z kategorie OEM bude v letošním roce společnost Hewlett-Packard (12,6 mld.). Těsně ji následuje jihokorejský Samsung (12,5 mld.). Další firmy už mají více než dvoumiliardový odstup, přičemž třetí příčka patří firmě Nokia a čtvrtá společnosti Apple. Analytici iSuppli předpokládají, že si v roce 2011 tyto čtyři uvedené subjekty vymění své pozice stylem – první bude druhý a druhý bude první. Expanzi Samsungu analytici spojují s plánovaným prodejem řady nových bezdrátových zařízení a televizorů podporujících 3D. Apple na post světové trojky v nákupu čipů vynese další boom všech jeho zařízení začínajících na i. Čili, komu se bude dařit? V žebříčku největších odběratelů polovodičů se sešli producenti s velmi širokými i s relativně úzkými portfolii. Mobilní telefony představují neutuchající byznys (aktuální výsledky trhu nechť jsou dokladem) a relevantní velká pětka v pořadí 20 největších zákazníků křemíkového průmyslu figuruje – Samsung (2.), Nokia (3.), Motorola (8.), LG (9.), Sony-Ericsson (20.). Ano, až na jednu výjimku všichni produkují i jiný sortiment než telefony a jejich příslušenství. Z hlediska produkce smartphonů nechybí již zmíněný Apple (4.) ani RIM (16.). Osobní počítače na všechny způsoby v současnosti také zažívají malou tržní konjunkturu a přítomnost jejich největších dodavatelů to dokládá – HP (1.), Dell (5.), Acer (11.), Toshiba (12.), Lenovo (13.). Plánují-li OEM producenti větší nákupy polovodičů, pravděpodobně předpokládají, že prodají více anebo za více. Po stagnujících či klesajících prodejích minulých dvou let jim zákazníci, buď technologicky vyhladověli a touží po morálně dostačujících produktech, nebo se začalo – začíná či začne – dařit právě jim.
Počet vyrobených značek RFID rychle roste
Mezi lety 2005 a 2010 vzroste počet každoročně vyrobených značek RFID 25násobně, konkrétně na 33 miliard kusů. Tuto informaci sdělila světu společnost In-Stat v lednu 2006. O rok dříve produkce čipů RFID dosáhla objemu 1,3 miliardy kusů. Nejdelší tradici a současně největší míru aktivního využití měla technologie bezdrátových radiofrekvenčních identifikačních zařízení v automobilovém průmyslu. V něm, konkrétně v klíčích s imobilizéry, se využívá od roku 1991 a před 5 lety měla 150 milionů aktivních aplikací. V úvodu zmiňované pětiletky, která letos končí, se však vlády nad RFID měl chopit triumvirát logistika, zásobování a maloobchod. Za jednoho z oborových lídrů označili analytici farmaceutický průmysl. V roce 2007 utržili podle informací společnosti IDTechEx z ledna 2009 dodavatelé řešení RFID celosvětově 4,92 miliardy dolarů. Největším odbytištěm pro bezdrátovou identifikaci se tehdy stala Čína. Předloni vzrostl globální odbyt RFID meziročně o 7,5 % na 5,29 miliardy dolarů a vloni měl dle krizových odhadů poklesnout na 5,24 miliardy. Aktuální zpráva o bezdrátových identifikačních prvcích z dílny ABI Research kvantifikuje jejich trh pro rok 2014 hodnotou 8,25 miliardy dolarů. Odečteme-li automobilové imobilizéry, jež v březnu 2010 stále reprezentují největší samostatnou oblast nasazení RFID, utrží dodavatelé částku 7,46 miliardy dolarů. Mezi lety 2010 a 2014 vzrostou tržby za řešení bezdrátové identifikace každoročně o 14 % (CAGR). Největší rozvoj zažije technologie v lokačních systémech (RTLS, Real Time Location Systems), v odbavování zavazadel, ve značení zvířat a v oděvním maloobchodě. Analytici z pohledu užití i technologií rozlišují RFID první a druhé generace, případně tradiční a modernizované. První skupině dnes náleží 61 % trhu, přičemž ve sledovaném pětiletém období má její trh ve finančním přepočtu každoročně vzrůstat o 6 % (CAGR). Druhá kategorie dle představ analytiků vykáže složenou míru růstu ve výši 19 %. Tradiční implementace RFID se odehrávají v již zmíněném automobilovém průmyslu, v elektronickém výběru mýta anebo v oblasti kontroly přístupů osob do střežených prostor. Modernizované implementace RFID se věnují značení zvířat, odbavování zavazadel a správě majetku obecně, sledování nákladů anebo různým bezpečnostním účelům. Letos dle ABI Research vzrostou tržby dodavatelů bezdrátových identifikačních řešení meziročně o 15 % na 4,47 miliardy dolarů (bez automobilových řešení).
Malé a střední firmy v západní Evropě
99,8 % podniků v západní Evropě zaměstnává méně než 500 lidí. Společně dávají práci 70 procentům zaměstnanecké síly v regionu (v rámci podnikatelského sektoru). Více než 500 lidí pracuje ve 24.500 západoevropských společnostech. 30 % podnikatelských subjektů kategorie SMB, případně SME, působí v maloobchodě. Necelá pětina operuje na trhu podnikových služeb. Hranici 10 % ještě překročily podniky ze stavebnictví a strojírenství. Na strukturu a velikost segmentu malých a středně velkých společností v západní Evropě se v jednom ze svých výzkumných šetření zaměřila agentura IDC. Podle jejích analytiků si dodavatelé informačních a komunikačních technologií, kteří malé a středně velké podniky v regionu obsluhují nebo chtějí obsluhovat, musí uvědomit, že jde zhruba o 10 milionů firem. Znalost jejich struktury je pro dodavatele >>kruciální<<. Tolik za společnost IDC, která ke svému výzkumu jistě (zcela bez ironie) dodala značnou přidanou hodnotu, neb parametry segmentu SMB běžně sledují národní statistické úřady zemí EU, Eurostat nevyjímaje. Globálně působící dodavatelé ICT mají problematiku SMB dozajista individuálně ošetřenou. Ostatní by mohlo zajímat, koho svou případnou >>SMB nabídkou<< v té či oné zemi vlastně oslovují. V Německu šlo tradičně o firmy s méně než 250 zaměstnanci. V Belgii se do segmentu započítávaly podnikatelské subjekty s nejvýše 99 lidmi. Proč minulý čas? Evropská komise od ledna 2005 oficiálně rozlišuje mezi středně velkým podnikem (do 249 zaměstnanců), malým podnikem (do 49) a mikropodnikem (do 9). Roli tu samozřejmě hraje i obrat, případně tzv. bilanční suma. Ve Spojených státech jsou za malé podniky označovány ty, které zaměstnávají méně než 100 lidí, a za střední ty s méně než 500 zaměstnanci. Celkem jich v USA funguje asi 6 milionů. V Rusku se z pohledu hodnot využívá stejná definice jako ve Spojených státech, přičemž na tamním trhu působí okolo milionu firem kategorie SMB. V Evropské unii reprezentují malé a středně velké firmy přibližně 99 % všech podnikatelských subjektů. Zpětně nutno uznat, že na té IDC proklamované >>kruciálnosti<< či >>krucialitě<< znalosti struktury SMB něco je.
Mobilita ve zdravotnictví
Pojem mobilita se ve světě ICT skloňuje snad ve všech pádech. Přívlastek mobilní obohatil řadu původně >>imobilních<< termínů v oboru. Mezi nejčastěji užívané patří například mobilní uživatel, telefon, aplikace anebo přenosný počítač. Ano, mobilita je jedním z trendů doby. Jakkoli samozřejmě a zbytečně předchozí prohlášení vyznívá, není samoúčelné. Na 4,7 miliardy dolarů vzroste do roku 2012 obrat trhu s medicínskými ultrazvukovými přístroji a souvisejícími servisními službami. Nejvyšší zájem zákazníků očekávají analytici společnosti Marketstrat, od níž tato informace pochází, v oblasti přenosných, tj. ručních, ultrazvukových zařízení. Jejich dodavatelům navíc nahrávají zvyšující se počty starých lidí a rozmach chronických chorob. Poněkud morbidní vize se v tomto pojetí stává nemalou tržní příležitostí. Aktuálně však na prodeje ultrazvukových lékařských přístrojů působí stagnace ekonomiky a trvalá konkurence dalších technologií v podobě počítačové tomografie a magnetické rezonance. Ano, bavíme se o oboru lékařských zobrazovacích metod. Se světem ICT, se kterým ostatně úzce souvisí, jej pojí z hlediska technologií i byznysu mnoho analogií. Za zkratkou HCU se skrývá Hand-Carried Ultrasound. První přenosný přístroj kategorie HCU uvedla na trh společnost Sonosite v roce 1999. Největší světový výrobce medicínských zobrazovacích systémů firma GE okamžitě zareagovala a zanedlouho představila sérii kompaktních přenosných zařízení. Obě společnosti etablovaly nový tržní segment a řady jeho dodavatelů záhy rozšířily Philips, Siemens a Toshiba. Konkurence mezi výrobci se zanedlouho projevila snížením ceny, což přineslo otevření nových trhů v podobě hospodářsky se rozvíjejících zemí a ordinací praktických lékařů. Přenosné ultrazvukové přístroje původně nenabízely příliš kvalitní obraz, ale technologický vývoj a konkurenční boj podobné nedostatky odstranily. Analytici připisují úspěch tržního segmentu HCU především nízké ceně, přenositelnosti a s ní související univerzálnosti použití, snadnosti ovládání a velké funkcionalitě. Na rozvíjejícím se tržním segmentu působí i řada specializovaných a dle analytiků velmi dobře etablovaných hráčů, jako jsou firmy Aloka, Esaote anebo Zonare. Tak to byl ve zkratce příběh mobility a ultrazvuku. Nyní si povíme něco málo o 7,2procentní složené roční míře růstu obratu na světovém trhu laparoskopických systémů do roku 2015. Nebo byste raději o robotickém aktivním elektrodovém monitoringu?