Malé a střední firmy v západní Evropě
99,8 % podniků v západní Evropě zaměstnává méně než 500 lidí. Společně dávají práci 70 procentům zaměstnanecké síly v regionu (v rámci podnikatelského sektoru). Více než 500 lidí pracuje ve 24.500 západoevropských společnostech. 30 % podnikatelských subjektů kategorie SMB, případně SME, působí v maloobchodě. Necelá pětina operuje na trhu podnikových služeb. Hranici 10 % ještě překročily podniky ze stavebnictví a strojírenství. Na strukturu a velikost segmentu malých a středně velkých společností v západní Evropě se v jednom ze svých výzkumných šetření zaměřila agentura IDC. Podle jejích analytiků si dodavatelé informačních a komunikačních technologií, kteří malé a středně velké podniky v regionu obsluhují nebo chtějí obsluhovat, musí uvědomit, že jde zhruba o 10 milionů firem. Znalost jejich struktury je pro dodavatele >>kruciální<<. Tolik za společnost IDC, která ke svému výzkumu jistě (zcela bez ironie) dodala značnou přidanou hodnotu, neb parametry segmentu SMB běžně sledují národní statistické úřady zemí EU, Eurostat nevyjímaje. Globálně působící dodavatelé ICT mají problematiku SMB dozajista individuálně ošetřenou. Ostatní by mohlo zajímat, koho svou případnou >>SMB nabídkou<< v té či oné zemi vlastně oslovují. V Německu šlo tradičně o firmy s méně než 250 zaměstnanci. V Belgii se do segmentu započítávaly podnikatelské subjekty s nejvýše 99 lidmi. Proč minulý čas? Evropská komise od ledna 2005 oficiálně rozlišuje mezi středně velkým podnikem (do 249 zaměstnanců), malým podnikem (do 49) a mikropodnikem (do 9). Roli tu samozřejmě hraje i obrat, případně tzv. bilanční suma. Ve Spojených státech jsou za malé podniky označovány ty, které zaměstnávají méně než 100 lidí, a za střední ty s méně než 500 zaměstnanci. Celkem jich v USA funguje asi 6 milionů. V Rusku se z pohledu hodnot využívá stejná definice jako ve Spojených státech, přičemž na tamním trhu působí okolo milionu firem kategorie SMB. V Evropské unii reprezentují malé a středně velké firmy přibližně 99 % všech podnikatelských subjektů. Zpětně nutno uznat, že na té IDC proklamované >>kruciálnosti<< či >>krucialitě<< znalosti struktury SMB něco je.
Mobilita ve zdravotnictví
Pojem mobilita se ve světě ICT skloňuje snad ve všech pádech. Přívlastek mobilní obohatil řadu původně >>imobilních<< termínů v oboru. Mezi nejčastěji užívané patří například mobilní uživatel, telefon, aplikace anebo přenosný počítač. Ano, mobilita je jedním z trendů doby. Jakkoli samozřejmě a zbytečně předchozí prohlášení vyznívá, není samoúčelné. Na 4,7 miliardy dolarů vzroste do roku 2012 obrat trhu s medicínskými ultrazvukovými přístroji a souvisejícími servisními službami. Nejvyšší zájem zákazníků očekávají analytici společnosti Marketstrat, od níž tato informace pochází, v oblasti přenosných, tj. ručních, ultrazvukových zařízení. Jejich dodavatelům navíc nahrávají zvyšující se počty starých lidí a rozmach chronických chorob. Poněkud morbidní vize se v tomto pojetí stává nemalou tržní příležitostí. Aktuálně však na prodeje ultrazvukových lékařských přístrojů působí stagnace ekonomiky a trvalá konkurence dalších technologií v podobě počítačové tomografie a magnetické rezonance. Ano, bavíme se o oboru lékařských zobrazovacích metod. Se světem ICT, se kterým ostatně úzce souvisí, jej pojí z hlediska technologií i byznysu mnoho analogií. Za zkratkou HCU se skrývá Hand-Carried Ultrasound. První přenosný přístroj kategorie HCU uvedla na trh společnost Sonosite v roce 1999. Největší světový výrobce medicínských zobrazovacích systémů firma GE okamžitě zareagovala a zanedlouho představila sérii kompaktních přenosných zařízení. Obě společnosti etablovaly nový tržní segment a řady jeho dodavatelů záhy rozšířily Philips, Siemens a Toshiba. Konkurence mezi výrobci se zanedlouho projevila snížením ceny, což přineslo otevření nových trhů v podobě hospodářsky se rozvíjejících zemí a ordinací praktických lékařů. Přenosné ultrazvukové přístroje původně nenabízely příliš kvalitní obraz, ale technologický vývoj a konkurenční boj podobné nedostatky odstranily. Analytici připisují úspěch tržního segmentu HCU především nízké ceně, přenositelnosti a s ní související univerzálnosti použití, snadnosti ovládání a velké funkcionalitě. Na rozvíjejícím se tržním segmentu působí i řada specializovaných a dle analytiků velmi dobře etablovaných hráčů, jako jsou firmy Aloka, Esaote anebo Zonare. Tak to byl ve zkratce příběh mobility a ultrazvuku. Nyní si povíme něco málo o 7,2procentní složené roční míře růstu obratu na světovém trhu laparoskopických systémů do roku 2015. Nebo byste raději o robotickém aktivním elektrodovém monitoringu?
Terminologie cloud computingu
Terminologie, která se váže ke cloud computingu, zůstává poněkud zmatená, tvrdí analytici výzkumné divize banky Goldman Sachs. Obchodníci se zmocnili pojmu cloud a dodavatelé s ním ve svých nabídkách libovolně manipulují. I mnoho analytiků upustilo od zavedené zkratky SaaS a namísto ní používají termín cloud, jímž označují cokoli, co >>nežije<< uvnitř zdí firemních firewallů. Přitom drtivá většina současných nabídek kategorie >>IT on demand<< formou i obsahem odpovídá právě definici software as a service. Ve své nejnovější zprávě s názvem Goldman Sachs SaaS Survey výzkumníci identifikovali rostoucí zájem trhu o aplikace ve formě služby. Zákazníci podle nich hledají nízkonákladová řešení i pro kritické oblasti podnikových agend. Dvě pětiny respondentů výzkumu uvedly, že v aktuální ekonomické situaci velmi pravděpodobně řešení SaaS využijí. Za nepravděpodobnou tuto možnost považují čtyři procenta dotázaných. Největší zájem o SaaS projevuje segment malých a středně velkých firem. Jeho zástupci – dle zprávy – ve většině případů uplatňují politiku zvanou >>SaaS first<<. 58 % respondentů jiného výzkumu Goldman Sachs, jehož data obsahuje zpráva >>Techtonics: Unstoppable shift to SaaS continues<<, při rozhodování o pořízení některé aplikace vždy zvažuje alternativy softwaru ve formě služby. 39 % variantu SaaS – je-li dostupná – vysloveně preferuje. Představuje tedy software ve formě služby způsob masového oslovení segmentu SMB? Neměl leckterý velký dodavatel problém právě s obsluhou menších firem? Nošení dříví do lesa?
V jakých oblastech v současnosti nasazujte SaaS?
| Webové konference | 66 % |
| Automatizace prodejů | 56 % |
| Účetnictví | 49 % |
| 44 % | |
| Spolupráce | 43 % |
| Webová analytika | 41 % |
| CRM | 38 % |
| eRecruiting | 30 % |
| Správa obsahu | 23 % |
| Kancelářský produkční software | 21 % |
| Řízení lidského kapitálu | 21 % |
| Business intelligence | 18 % |
| Bezpečnostní software a řešení pro doržování shody | 18 % |
| Automatizace call center | 18 % |
| Řízení vztahů s partnery | 15 % |
Pozn. do 15 % četnosti odpovědí
Zdroj: Goldman Sachs SaaS Survey, únor 2010
(Credit: Goldman Sachs)
Popularita širokopásmového připojení k internetu roste i mezi domácnostmi
Nadšení spotřebitelů pro služby širokopásmového internetu neutuchá. Vloni jich – počítáno globálně a novými předplatiteli – každý měsíc přibylo v průměru 8,8 milionu. 578 milionů jednotlivců či domácností v závěru minulého roku platilo za služby poskytovatelů širokopásmového připojení k internetu. Bez milionu jich meziročně přibylo 100 milionů. V roce 2013 překročí počet předplatitelů jednu miliardu. 89 % širokopásmových připojení pracuje s technologií DSL, s mobilními bezdrátovými (18 %) anebo s kabelovými modemovými přenosy. V příštích letech dojde k významnému nárůstu počtu domácností, jež budou připojeny pevnou linkou a mobilní bezdrátovou technologií. K předchozím zjištěním dospěli výzkumníci společnosti In-Stat.
Do roku 2014 vzroste počet předplatitelů pevných forem širokopásmového připojení celosvětově na 501 milionů. Zhruba pětina z nich, konkrétně 106 milionů, bude k přenosům využívat optická vlákna. Koncem minulého roku evidovali analytici společnosti ABI Research, z jejichž dílny hodnoty pocházejí, celosvětově 422 milionů předplatitelů pevného širokopásmového připojení. 44 milionů jej provozovalo na optických vláknech. 65 % pevných připojení využívá technologie DSL, 25 % televizní kabelové rozvody a zhruba 11 % operuje s optickým vláknem. Poslední uvedená kategorie má dle analytiků mezi lety 2008 a 2014 každoročně posilovat o 20 %. Vloni v západní Evropě využívaly optické připojení 2 miliony předplatitelů. Na asijsko-pacifickou oblast připadá 84 % světových připojení k internetu prostřednictvím optických vláken.
Kontrolní otázka: Kolik předplatitelů mobilního širokopásmového připojení k internetu bude na světě v roce 2013? Ano, výsledek lze s ohledem na disponibilní informace jen odhadnout, ale i tak je poněkud překvapivý. Téměř půl miliardy a 50procentní podíl na celkovém počtu širokopásmových připojení. Čí byznys během 4 let tak bouřlivě pokvete? Nebudeme přece podezírat výzkumníky z nějakých mýlek či nepravostí.
Výdaje na pořízení bezpečnostních technologií zvýší zhruba 66 % firem
Zhruba dvě pětiny podniků v Evropě a v Severní Americe hodlají v letošním roce navýšit výdaje na pořízení bezpečnostních technologií (rozuměj počítačových). O 5 a více procent více na ně vynaloží 42 % korporací a 37 % podnikatelských subjektů kategorie SMB. Podle informací společnosti Forrester Research, která ve zmíněných regionech zkoumala 2.200 podniků, dojde k nejvyššímu nárůstu výdajů v oblasti síťové bezpečnosti. Největší obavy bezpečnostních IT profesionálů v letošním roce nesměřují ke cloud computingu anebo k virtualizaci, což analytici pokládali za nejpravděpodobnější, nýbrž se do jejich hledáčku dostala problematika konzumerizace IT. O co jde? Ve své podstatě mají bezpečnostní odborníci největší starosti s pronikáním soukromých zařízení na pracoviště. 46 % podniků zaznamenalo problémy se smartphony, 38 % s řešeními Web 2.0. Dle komentáře analytiků ztrácí firemní IT oddělení centrální kontrolu nad nasazováním a využíváním technologií. Nejde jen o potenciální nebezpečí ze strany multimediálních přehrávačů a chytrých telefonů uvnitř podnikové sítě, nebo o přístup interních uživatelů k Facebooku či Twitteru. Na pořad dne se dostává i neřízený růst stránek SharePoint nebo využívání služeb cloud computingu. Již v srpnu loňského roku zveřejnili analytici společnosti Gartner predikci, dle níž letos dojde k nárůstu podnikových rozpočtů na bezpečnostní software o 4 % a na bezpečnostní služby o 3 %. Mezi hlavní oblasti, do nichž prostředky mají směřovat, v jejich podání patří SIEM (Security Information and Event Management), bezpečnost e-mailů, filtrování URL a vybavování uživatelů aplikacemi a oprávněními. Ač to na první pohled nemusí být patrné, svým předmětným zaměřením se výsledky výzkumů Forresteru i Gartneru shodují. Nakolik jsou interní uživatelé vašich zákazníků počítačově gramotní?
Růst výdajů na IT
V západní Evropě letos vzrostou výdaje na IT o více než 40 miliard dolarů, predikují analytici společnosti Gartner. I na Blízkém východě a v Africe dojde k jejich navýšení o zhruba 15 miliard dolarů. Do kompletního regionu EMEA nám ještě chybí země střední a východní Evropy. V nich výdaje na informační technologie v letošním roce nevzrostou. Naopak, přibližně o jednu miliardu dolarů klesnou. Méně prostředků vydají koncoví – podnikoví i nepodnikoví – uživatelé, Středo a Východoevropané, na hardware a na telekomunikace. Pozitivní meziroční změnu vykáží naopak IT služby a software. Celosvětově dojde podle Gartneru oproti minulému roku k nárůstu výdajů na IT o 4,6 %. V absolutních číslech hovoří o částce 3,4 bilionu dolarů. Analytici očekávají pomalé, ale trvalé vylepšování makroekonomického prostředí. Vloni poklesly výdaje na informační technologie celosvětově meziročně o 4,6 %. Letos nemá v globálním měřítku vykázat zápornou změnu ani jeden ze čtyř hlavních sledovaných segmentů. Podobně pozitivní předpověď ještě v závěru loňského roku neočekávali ani sami analytici. Podle jejich původních prognóz se výdaje na IT měly vrátit na předloňskou úroveň až v roce 2011. Vysvětlení velké změny očekávání je jednoduché. Většinu letošního růstu lze připsat předpovídanému poklesu hodnoty amerického dolaru. Největší míru růstu výdajů na IT očekává Gartner v Latinské Americe (9,3 %), v regionu MEA (7,7 %) a v asijsko-pacifické oblasti (7 %), tj. na tzv. rozvíjejících se trzích. Země střední a východní Evropy a několik států z oblasti Perského zálivu se ovšem k tomuto trendu nepřipojí. Vyspělé – a tudíž i nepoměrně více saturované – trhy západní Evropy, Spojených států a Japonska utratí letos za IT o 5,2 %, resp. 2,5 %, resp. 1,8 % více. O 1,3 % rovněž meziročně v nominální hodnotě vzrostou podnikové rozpočty na informační technologie. Proč se letošní indexy rozpočtů a výdajů na IT svou výší tolik liší? Celkové výdaje na IT počítají s útratou domácností a s plánovanou změnou měnových kurzů.
Celosvětové výdaje na IT (miliardy dolarů)
| 2009
výdaje |
2009
meziroční změna (%) |
2010
výdaje |
2010
meziroční změna (%) |
|
| Počítačový hardware | 326.4 | -13.9 | 331.7 | 1.6 |
| Software | 220.7 | - 2.1 | 231.5 | 4.9 |
| IT služby | 780.9 | - 3.5 | 824.2 | 5.6 |
| Telekomunikace | 1,887.7 | - 3.6 | 1,976.6 | 4.7 |
| Telekomunikační služby | 1,524.1 | -2.9 | 1,588.5 | 4.2 |
| Celkem (výdaje na IT) | 3,215.7 | -4.6 | 3,364.0 | 4.6 |
Pozn.: v případě letošního roku jde o odhad hodnot
Zdroj: Gartner, leden 2010
Chyby při výkladu pojmů z oblasti ICT
Pokud čtete tento text, je velmi pravděpodobné, že máte něco společného s průmyslem informačních a komunikačních technologií. Máte-li něco společného s ICT, nejspíše budete znát jména Steve Jobs, Bill Gates anebo Tim Berners-Lee. Víte, o koho jde? Když ne vy, tak Britové ano. 20 % z tisícovky britských respondentů výzkumu společnosti Lewis PR věří, že Steve Jobs byl fotbalista. 10 % jej pokládá za někdejšího odboráře. Jiná pětina dotázaných doznala, že jméno zakladatele firmy Apple nezná. Další guru ICT byznysu Bill Gates se v myslích mnoha Britů těší o něco reálnější reputaci. Ale i tak jej 5 % z nich považuje buď za profesionálního komika, nebo za jednoho ze členů gangu Great Train Robbers. Ten v 60. letech minulého století ve Spojeném království vylupoval vlaky. A na omluvu některých zmatkářů nutno podotknout, že se jeden z lupičů jmenoval Bill Boal. Pravděpodobně největší pocty od dvacetiny výzkumem oslovených Britů se dostalo autorovi myšlenky distribuovaného hypertextového systému World Wide Web siru Timu Berners-Leeovi. V jejich podání se stal prvním astronautem, který ve vesmíru vystoupil do otevřeného prostoru. Výzkum se kromě jmen zaměřil i na některé obecné termíny počítačového světa. Většina uživatelů internetu z řad respondentů například ví, co je phishing. Někteří si tento termín ovšem interpretují až příliš literárně, a 4 % dotázaných se přiklánějí k názoru, že jde o rybářskou metodu užívanou Eskymáky. Bezdrátový modul, v originále wireless dongle, považuje desetina respondentů za sexuální pomůcku. Zkratkou VHD (Virtual Hard Disk) popsalo 6 % oslovených sexuálně přenosnou chorobu. Sociální sítě zmátly pouze 11 % respondentů. 72 % pravidelně využívá Facebook, ale jen 12 % dotázaných vědělo, co je Twitter. Stejně vysoké procento nedokázalo uvést ani jedno jméno internetových stránek nebo serveru. Bavíme se o součástech všeobecného vzdělání? Kdo žije ve skleněném zámku? K čemu slouží brzlík?
Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009
9 z 10 obyvatel České republiky má k dispozici mobilní telefon. 54 % tuzemských domácností vlastní osobní počítač. Dvě třetiny Čechů starších 16 let někdy použily PC. 54 % pražských domácností je připojeno k internetu. V EU to v roce 2008 bylo v průměru 60 %. Odkud vyvěrá tato smršť exaktnosti, toto krupobití statistického výkaznictví? Koncem loňského prosince publikoval Český statistický úřad zprávu s názvem Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009. Jde o sedmé vydání, první pilotní studii realizoval v roce 2002. Nesporně jde o informačně užitečný – Eurostatem řízený a dotovaný – počin, díky němuž zjistí představitelé státu i firemního sektoru, jak se věci mají. A ze sedmi ročníků sestavíte rovněž použitelnou časovou řadu, což je na celém počinu nejspíše nejatraktivnější položka. Chcete-li ve společnosti oslňovat kusými, leč do kamene tesatelnými poznatky, nalistujte kapitolu s názvem Víte, že a naučte se ji nazpaměť. Víte, že se od roku 2007 téměř nezměnil počet lidí, kteří hrají počítačové hry, ale těch, co sledují on-line rádia a televize přibylo téměř dvojnásobně? Víte, že od roku 2003 se u nás zdvojnásobil počet lidí, kteří používají internet? Víte, že téměř 100 tisíc domácností s internetem uvádí, že nemá vysokorychlostní připojení, protože ho nepotřebuje? Víte, že je v ČR nyní dvakrát tolik starších lidí, kteří mají k dispozici mobilní telefon, než v roce 2005? Víte, že ženy nad 55 let používají počítač, internet a mobilní telefon výrazně méně než muži ve stejné věkové kategorii? Víte, že využívání sociálních sítí, jako jsou Facebook nebo Líbím se ti, je ze všech statistiky sledovaných komunikačních aktivit českých uživatelů internetu nejméně rozšířené? Víte, že v žádné jiné zemi v Evropě není tak vysoký podíl bezdrátového připojení k internetu jako u nás? Také vás napadá tolik možná až přehnaně jízlivých komentářů? Nebuďme ITnormativní, odvodil bych po vzoru učenců oboru sociálních věd.
K čemu v roce 2010 na IT trzích nedojde?
Co se v roce 2010 nestane? Anebo konkrétněji: K čemu v roce 2010 na IT trzích nedojde? Konec i počátek kalendářního roku tradičně doprovázejí předpovědi dění pro následující měsíce a čtvrtletí. Analytici společnosti ABI Research se poněkud recesisticky již po páté zaměřili nikoli na jevy, jež nový letopočet přinese, ale na ty, k nimž nejspíše nedojde. Které to budou? Elektronické čtečky knih se navzdory proklamacím svých výrobců nestanou masovou záležitostí. Proč? Jak velká je skupina lidí, kteří pravidelně čtou? Kdo z nich už nevyzkoušel jiné elektronické médium typu smartphone nebo notebook, a kdo z nich chce s sebou nosit další? Spásu najdou e-readery nejspíše ve školství, ale nebude to letos. Neobjeví se žádný likvidátor iPhonu. Na trh dorazí jen řada více či méně úspěšných imitátorů, kterým bude vždy něco chybět. Byť by to měla být jen značka. Čínské padělky mobilních telefonů nezničí obchod s nimi na rozvíjejících se trzích. Pro producenty neznačkových napodobenin je velmi těžké soupeřit se silou zavedené obchodní značky a s jejich distribučními sítěmi. Navíc na hospodářsky se rozvíjejících trzích nedochází k příliš časté obměně přístrojů. Musí sloužit řadu let. Nekvalita se zde nevyplácí. Modemové karty PCMCIA, CardBus anebo ExpressCard definitivně přenechají vládu periferiím s rozhraním USB. Ty jsou levnější a univerzálnější. Musíme trochu zestručnit, jinak nestihneme vše. Tržně příliš neetablovaná technologie základnových stanic mobilních operátorů zvaná femtocells nezmizí ze světa. Příklad úspěšného nasazení ve vysoce konkurenčním prostředí najdete ve Francii. Aplikace femtozone neobsadí obývací pokoje, protože hlas a data nejspíše nestačí. Mobilní platby mezi dvěma osobami se v USA nestanou masovou záležitostí. Internetová videa se nestanou důvodem hromadného exodu od placených televizních služeb. Na druhé straně ani hojně sledovaná on-line videa nepřejdou na platební model pay-per-play. Sociální sítě zažijí v roce 2010 bezpečnostní kolaps. Vyšší školství nepřijde o svůj náskok v nasazení Wi-Fi standardu 802.11n. Technologie autentické komunikace telepresence se v roce 2010 nezmění v mainstream. Navigační programy pro mobilní telefony a PDA nezačnou být v roce 2010 hromadně bezplatné. HP nespolkne 3Com bez zažívacích potíží. GSM v roce 2010 neskoná. LTE se chopí ti nejagresivnější operátoři. Výdaje na RFID letos rozhodně nepoklesnou. Všimli jste si? Analytici zvěstovali spoustu dobrých a neutrálních zpráv.